Vedro a pokroky
Počasí je vskutku odporné. Taková šílená vedra nepamatuji. Buggy se plouží, je napůl uvařená. Beru si ji na celé odpoledne dovnitř do domu, Buggy spí a spí. Navíc kvůli horku začala zase línat.
Snažím se ji ochlazovat, rozptýlit. Cvičíme jen málo, ale stojí to za to. Udělaly jsme obrovský pokrok s aportem. Buggy je rychlá jako blesk a statečně činku drží. Vysílání vpřed je bez problému, prodlužuji vzdálenost u cviků na dálku, zařadila jsem do našeho repertoáru i couvání u nohy pozpátku. Buggy bystře pochopila, o co jde, takže se rychle zlepšuje.
Neustále pracujeme i na zákusech, pomalinku se to zlepšuje, vyžaduje to od nás obou spoustu trpělivosti. Velký úspěch se dostavil u tréninku odolnosti proti nápřahu. Buggy je prostě šikula a já musím stále vymýšlet nějaké finty a zlepšováky.
Vzali jsme s dědou holky k řece. Buggy se nejprve zarazila, jestli do té mokré věci vůbec vkročit, ale pak jí došlo, že se jí to minule líbilo. :) I když takový vodomil jako Arna není. Zatím. Arna si do vody klidně i lehne. Buggy si odmítá smočit prdelku. :) Když jsem na ni stříkla vodu, pohledem mě zavraždila. :) Našla si klacek, tedy spíš větev, který aportovala, ale jakmile spadl do hlubší vody, kam by musela strčit hlavu a namočit si ji, nešťastně na mě koukala a čekala, až klacek vylovím. :)
Kolem nás proplouvali vodáci, Buggy je bedlivě sledovala, zavrčela si, hodila krásný postoj a vyčkávala. Vodáci pozdravili, my je a bylo to.
Protože se u nás na cvičáku dějí takové věci, jakože už tam měsíc a půl nebyl figurant, zbytek se schází až o půl jedenácté, zatímco já jsem tam o čtvrt na osm a máme i stopu, vyrazili jsme s dědou jinam.
Buggy se chovala pěkně – zaštěkala si, když na ni psi doslova řvali, ale jinak parádně cvičila. Nevyvedlo ji z míry ani nové prostředí, psi, vedro nebo cvičení ve skupině. Nezalekla se ani cizího figuranta a prostě se do toho pořádně opřela. :)
Trénujeme i na výstavu. Opět to kazím já, protože mi padají pamlsky, vyzouvá se mi bota a podobně, ale Buggy si počíná málem jako profík.