Noc sedmdesátá čtvrtá, den sedmdesátý pátý

Ve středu jsme se vydali na zříceninu hradu Frejštejn. Na tomto hradě se neprovází + vstup je na vlastní nebezpečí. Což o to. Byl ale problém vůbec najít cestu k hradu, protože nikde není nic označené.  Ať žije autoatlas! Zaparkovali jsme u hřbitova, vyložili psy a namířili jsme si to nejprve k pomníku padlým. Údržba by mi prospěla. Ale ten klid. K nezaplacení. Buggy sice něco u hřbitova větřila, ale nic dalšího se nedělo. Uf! Po silničce jsme sestoupili k hradu. Na to, že je opuštěný někdy od 15. století se ho zachoval pořádný kus. Buggy nadšeně čichala, zkoumala a šmějdila. Udělali jsme nějaké fotky, pokochali se pohledem na Dyji hučící pod námi. A potom šupky dupky zpět na chatu. Počasí se začalo trochu kazit, ochladilo se, vypadalo to na déšť. Navíc jsme všichni byli unavení z výletů z předchozích dnů a po nočním vstávání s Buggy. Takže jsme si udělali dobrý oběd, zdřímli si a pak jsem si s Buggy zatrénovala. No a k večeru jsme všichni společně vyrazili na procházku. Šla s námi i naše nová psí kamarádka Maruška. Nejprve se přidala k mamince, když si šla ráno zaběhat, potom šla s celou naší partou. Maruška bydlí u jedné z chat, je to kříženka. Je moc milá, nekonfliktní. Jen Buggy by uvítala, kdyby si s ní Maruška hrála…