Noc šedesátá pátá, den šedesátý šestý

I přes dešťové přeháňky jsme si s Buggy našly čas na výcvik i na hru, ale počasí nás značně omezovalo. Několikrát po krátkých úsecích jsme si zopakovaly naši sestavu. Pracujeme na  upevnění a zpřesnění cviků.

Buggy se bavila kradením bot, stahováním ponožek a skákáním po Arně. Ty dvě se umí pořádně bavit, lítají jako střely, honí se, štěkají, vrčí. Skvělá podívaná.

Buggy se vydala na průzkum přístěnku na uhlí. Je skoro prázdný, přesto se jí podařilo vyštrachat kusy uhlí, které pak roznosila, všem se jimi chlubila. Arna se nechtěla nechat zahanbit a při nejbližší vhodné příležitosti se taky pustila do díla. Všude byly kusy uhlí, holky špinavé, ale spokojené.

Buggy jsem opět dala pešek, ať si pohraje – vrčela, snažila se kořist „dorazit.“ Nakonec všechny aktivity dorazily Buggy, takže byla ráda, že jsem ji odvedla odpočívat.

Buggy je rozvážná, dřív přemýšlí, než jedná a dobře si umí spočítat, že piškot má dvě poloviny a že kvůli tašce s pečivem a novinami nemá cenu se příliš vzrušovat. :D

Buggy si stoupla do parádního výstavního postoje. Neuvěřitelné, jak ten výraz síly a hrdosti má tak malé štěně.