Noc padesátá třetí, den padesátý čtvrtý
Ve středu jsme se konečně vydaly na procházku. Společně s babičkou jsme šly na hřbitov. Bylo po dešti, Buggy ale mokrá tráva vůbec nevadila, šla moc pěkně, snažila se lovit poletující ptáky nebo se podhrabat k ovcím za plotem. :) S oblibou se na vhodném místě vyválí.
Na hřbitově se chovala způsobně, jen zkontrolovala stav voskovek a čenichala. Ale opět se nám stalo něco podivného – nikdo jiný na hřbitově nebyl, ani nešel kolem – Buggy se zarazila, dívala upřeně před sebe a temně hrdelně vrčela. To jsem u ní ještě nikdy neslyšela.
Zajímavé je, jako péči Buggy věnuje ukradeným ponožkám – nosí je, pak je požužlá a nechá je být. Nepoškozené. Ale jakmile si pro ponožku dojdu, okamžitě ji znovu ukradne.
Myslela jsem si, že Buggy přelstím, když si místo nazouváků obuju tenisky. Nebude tak mít co krást. Chyba lávky, Buggy popadla jazyk boty a dala se do díla. :)
I tentokrát jsme se věnovaly tréninku, Buggy pěkně vypracovala pachové čtverce – nevyruší ji ani štěkající Arna.
Hračkou dne byla PET lahev. Té se Buggy nechtěla za nic na světě vzdát.