Noc padesátá devátá, den šedesátý

Buggy si ráno vběhla do dílny pro noviny a udělala z nich puzzle pro experty. J Pak se raději dala do kradení ponožek a svého oblíbeného „komentování“ dění okolo. Občas tu papulu nezavře.

Buggy baští rychlostí blesku, brzy jistě dosáhne na světový rekord. Nejen podle prázdné misky je vidět, že jí chutná – pěkně si u toho pomlaskává.

Pokračujeme v našem zajetém tréninkovém plánu, nutno podotknout, že mi Buggy dělá radost.

Koupila jsem Buggy zbrusu novou kost z buvolí kůže. Tak rychlou likvidaci jsem ještě neviděla, do večera zbyla z kosti jenom čtvrtina a tu si Buggy pro jistotu schovala pod autem . Auto mimochodem s oblibou očichává a zjišťuje tak, kde jsem byla a kdo se kolem auta motal.

Buggy si našla novou zábavu – ode dveří krade boty, které potom roznáší a hraje si s nimi. Zkrátka nový koníček, který Buggy asi ještě chvilku vydrží.

Buggy si z koše vytáhla dřevo – polínko, ze kterého nejprve sloupla kůru a nadělala nepořádek, a teprve potom si s ním báječně pohrála.