Noc dvanáctá, den třináctý
Opět jsem uklízela noviny. :D Ještě k tomu Buggy škube krabici, kousky kartonu roznáší všude po dílně a přijde jí hrozně vtipné, že když to uklízím, tak se mi motá pod nohama, tahá mě za vlasy nebo nohavice a celkově mi ztěžuje práci. :) Hlavně že je spokojená.
Buggy dříve s oblibou dělala modelku, nechávala se fotit. Teď už ne. Zjevně jí se mnou dochází trpělivost, příliš dlouho mi to trvá, tak ji zo nebaví stát jak pumpa a čekat, až se mi konečně podaří udělat snímeček. :D Když já se tak snažím! Ale prostě než ten foťák zapnu, správně zazoomuju, tak se Buggy s povýšeným "TSSS" odvrátí a běží pryč. To jsou móresy! :D
Dnes jsem byla od desíti do dvou v práci, takže jsem s Buggy nebyla celý den. Naštěstí mám spolehlivé hlídání, které je ochotné si hrát, nakrmit, dohlídnout a nechat se pokousat a dodrápat. Ano, celá rodina je stále více dodrápaná, šrámů je více a už tekla i krev. Člověk může nabízet uzel, boty, had, ale živá kořist je pro Buggy asi lepší. Vždycky když mě rafla, začala jsem teatrálně kvílet, jak mě to bolí a Buggy toho hned nechala. Nyní můžu ječet jak na lesy a Buggy je to šumafuk. Vlastně ještě zvýší sílu hryzání. Zjevně se mě snaží dorazit, abych tak netrpěla. :D
Jak už jsem řekla, byla jsem v práci. A dozvěděla jsem se, že mě Buggy hledá. A nenachází. To pak bylo radosti, když mě uviděla. :)
Když Buggy zakazujeme, aby ožírala nás, ukradne nám vždycky alespoň boty. Ty jsou po živém mase druhá nejlepší kořist. Buggy vždycky pantofel stáhne z nohy, zatřepe s ním a pak si ho vítězoslavně odnese bokem, kde ho žužlá. Občas si ho přenese jinam. A cestou o něj zakopává, nebo se jí někde bota zapříčí nebo zabodne. :) Úžasná podívaná.
Buggy má v nožkách asi pružinky. Skáče jako klokan, i do dálky se vrhá. Musíme být všichni hrozně opatrní a zbytečně ji nevhodně nedráždit, aby se neporanila. Fakt mám strach, že se zabije. Někdy je trochu šílená.
Vždycky, když Buggy ohřeju žrádlo, tak vrazím misku do kbelíku s vodou, aby nebyla nádoba horká. No a dneska se Buggy rozhodla, že mi bude asistovat, nedala se odradit. Měla jsem strach, aby se nespálila, takže jsem upustila misku do kýble a raději zachraňovala Buggy před popálením. Buggy se nic nestalo. To se ovšem nedá říct o žrádle. Misku jsem na vodní hladinu pustila příliš prudce, takže se na palubu téhle lodě s jídlem dostala voda. Nevěděla jsem, jestli se mám smát, nebo nadávat. Snažila jsem se aspoň minimalizovat škody. Přecedila jsem žrádlo a zkusila ho Buggy nabídnout. Maximálně mi to omlátí o hlavu. Pochybovala jsem, že štěně sežere vyluhované těstoviny s masem a rýží. A vida, Buggy se na to vrhla, všechno do sebe naházela a vůbec jí nevadilo, že jsem jí papání vykoupala. :D
Po očkování je Buggy trochu méně akční, rychleji se unaví. Proto jsem odložila i naši plánovanou procházku. Snad to nic nebude a Buggy se dá rychle dohromady.