Noc devatenáctá, den dvacátý
Buggy bývá večer tak unavená, že jde spát bez protestů, jen ráno se budí dřív a dožaduje se vypuštění :).
Buggy si oblíbila nohavice mých kalhot a boty, které mám zrovna na noze. Nedá mi pokoj, neustále mě tahá za nějakou část oděvu. Existuje jediný okamžik, kdy jsem před ní v bezpečí, a to je tehdy, když jí chystám žrádlo. To tiše sedí, pozorujeme mě a nechává mi volné pole působnosti.
Buggy dneska objevila žížalu. Po těch deštích je jich habaděj. Jen nevím, proč žížala nesdílí Bugininu zálibů v divokých hrách, kousání a vrčení. Ne a ne se pohnout, projevit zájem. Buggy si zkrátka vybírá špatné kamarády. :D Nakonec Buggy popadla žížalu do zubů, začala s ní házet a pak ji vyplivla a znechuceně odkráčela. Dáma se přeci s někým, kdo o ni nejeví zájem, zahazovat nebude. A Buggy umí být za dámu. Už jsem ji kolikrát viděla, že když leží a jen tak pozoruje okolí, tak má přední packy elegantně položené přes sebe, jako pravá lady. :)
Buggy se mě snaží přimět k lepším fotografickým výkonům, takže pokud mi příliš dlouho trvá, než udělám fotku, sebere se a vezme mi obal od foťáku. Jako abych se příště víc snažila. Dělám, co můžu, ale nijak se to nelepší. Příště asi přijdu i o foťák.
Arna dostala jeden ze svých obvyklých záchvatů žárlivosti. :) Z otevřeného kotce ukradla Buggy starý svetr. Ten má po Arnině zásahu víc děr než látky. Arně jsem ho odebrala a dala Buggy zpět do kotce. Nevím, jestli to Buggy ocenila.
Dneska se Buggy s Arnou tahaly přes bránu o botu a podsedák na lavici. Botě nic neudělaly, jen svorně žužlaly tkaničky, ovšem podsedák poslaly do věčných lovišť. Třeba nebylo cílem podsedák zničit, ale jen mě přimět, abych zkusila patchwork. :) Netuším, jestli by z těch cucků dokázel někdo poskládat původní kus. Puzzle o 20000 kouscích jsou oproti tomu nic. :)
Bylo příjemné teplo a já jsem si lehla na lavičku, že budu trochu relaxovat. Buggy na mě nejdřív koukala, potom ale došla k závěru, že je třeba mě zachránit, protože je se mnou očividně něco špatně, když tak ležím, tudíž mi nejdřív dala packu na čelo, potom mě začala olizovat, a když jsem se pořád nezvedala, tak mě popadla za vlasy a začala tahat. No to už jsem raději vstala. Že bychom zkusily záchranařinu?
Začaly jsme s novým povelem, a sice obrat čelem vzad. Buggy s tím na rozdíl ode mne nemá problém – to já se musím pekelně soustředit, abych se neotáčela na špatnou stranu. :D