Na chatě
Po krátké pauze jsme se opět intenzivně pustily do cvičení. Pracujeme doma, protože na náš cvičák se nedostaneme – buďto jsme na výstavě, nebo máme domluvený trénink jinde, nebo je na cvičáku nějaká akce. Alespoň jsme pořádně zapracovaly na poslušnosti. K sedni-lehni- vstaň nemám výhrad ani u nohy, ani krok přede mnou, k obratům na místě taky ne. Zlepšila se chůze u nohy, vysílání vpřed je rychlé, aport je téměř dokonalý. Pokrok jsme udělaly i v odložení za pochodu a dlouhodobém odložení. Na Buggy je spolehnutí. Buggy se naučila couvat u nohy současně se mnou i zacouvat několik kroků mně k noze.
A protože je třeba nejen pracovat, ale i odpočívat, vyrazila jsem s rodiči a Buggy na dovolenou do podhůří Jeseníků, kde jsme si pronajali chatu.
Buggy cestu tam i zpět prospala, nebyla protivná. Buggy se chovala ukázkově, uměla si říct o venčení, vydržela celou noc, pouze jednou se rozhodla pro venčení o půl čtvrté ráno. :) Buggy lehávala na gauči a dívala se s námi na televizi, se mnou spala v posteli.
Zlehka jsme trénovaly i poslušnost a obranu. Podařilo se mi objevit i vhodný terén na stopy, takže jsem Buggy nachystala 45 minut starou stopu se třemi předměty a jedním ostrým úhlem. Buggy nezklamala, zase jsem se něco naučila, takže si stopy užívá nejen ona, ale pomalu i já, protože Buggy čím dál tím víc na stopě rozumím a dokážu ji číst.
Každý den jsme někam vyrazili, jednou to byl i 14 kilometrový výlet pěšky na Rešovské vodopády. Buggy je v perfektní kondici, neměla s takovou vzdáleností žádný problém. Nezalekla se ani lávek, kamenů a chodníčků a donutila mě, abychom šly pěkně na průzkum. :) Buggy je jako kamzík, skáče po kamenech, dokáže se otočit na pět centimetrů široké kamenné římse. Ona je spokojená, já na infarkt. Vzhledem k tomu, že se opět potýkáme s faleškou, tak Buggy ty vycházky prospěly, zhubla, vyrýsovala se. :)
Při výletech jsme narazily i na stádo krav a koní, byli jsme zvířatům poměrně blízko, Buggy chtěla jít ještě blíž, až do ohrady. :)
Buggy je velmi vybírává, co se týče lidí. Některé by samou láskou nejraději snědla, s jinými nechce nic mít. Zvlášť těžké to u Buggy mají muži. Většina jich na ni může šišlat sebevíc, ale nepřilákají ji k sobě.
Kousek za chatou byla perfektně velká louka, takže jsem popadla Buggy a frisbee a šlo se hrát. :) Buggy dokáže běžet neuvěřitelnou rychlostí, už se jí podařilo i frisbee předhonit a chytit ve vzduchu. A to ji nijak nešetřím, házím to pořádně daleko. Buggy si to neuvěřitelně užívá. :)
Cestou jsme narazily na velký válcovitý balík slámy. Už poučená z minula jsem věděla, co můžu čekat. Po prvním povelu „hop“ se Buggy postavila na zadní a opřela se předními packami o balík, na druhý povel už byla nahoře. :) Neuvěřitelné. Z místa. A stejně elegantně dokázala i seskočit dolů.