6.10.-19.10
Buggy se vyměnily zuby, vše se zatím jeví v pořádku, konečně jsme naskočily zpět do tréninku. Mimo jiné ji taky hodně beru na procházky, protože je ve fázi znovuobjevování, vše je pro ni jakoby nové, spadly jí růžové brýle, začíná si uvědomovat, že teď už je spousta věcí na ní. Psi jí díky bohu nevadí, chodí spořádaně, k některým lidem je méně důvěřivá – tak nemůže milovat každého. Snažím se ji vést k tomu, aby zachovala klid. Mazlit se nemusí, ale nesmí být agresivní. Skoro každodenně absolvujeme nějakou procházku, ať už do lesa, nebo na hřbitov. Cestou občas potkáme autobus nebo bagr. Buggy je obdivuje, ale raději z větší vzdálenosti. Dochází jí, že některé věci mohou představovat nebezpečí. Vždycky ji posadím, dám jí pamlsek, a všechno pěkně zvládneme. Při jedné procházce jsme viděly ovce s opravdu bezprostřední blízkosti, ale Buggy to zvládla s přehledem, dokonce jsem ji přesvědčila, že se za ovečkami nemůže jít podívat až do ohrady.
Taky jsme narazily na klučinu na koloběžce. Buggy na ten stroj nejdřív nevěřícně koukala, potom se rozhodla, že ho bude pronásledovat, ale dala na mě, uklidnila se, vzala si pamlsek a koloběžku začala ignorovat.
Na hřbitově se nám už žádná podivná příhoda nestala, Buggy s oblibou kriticky hodnotí vysazení hrobu, má tendenci vytrhávat kytky. Nějak se jí nezdají. :D
Po fázi, kdy jsme během měnění zubů jen opakovaly, konečně děláme něco nového. Na programu jsou náročnější stopy, vyštěkávání v revíru, nácvik povelu zůstaň a kromě celkového zdokonalování již naučeného pilujeme aporty.
Výrazně se zlepšuje přivolání a povel „fuj“ na dálku.
Se stopami jsem spokojená, Buggy se snaží nepodvádí, zvládá i stopu na poli, kde běhala zvěř, a kde jsou koleje od zemědělských strojů. Tím slabším z našeho týmu jsem já, protože obvykle místo toho, abych šla rovně, dělám oblouk, nepamatuji si, kudy jsem šla, natož kde je lom. Ještě že ten pes to umí. Nenechala se rozhodit, když jsem jí naznačovala, že už došla na lom, používala nos a ušla ještě několik kroků, než vypracovala skutečný lom. :D
Pracujeme na koncentraci při trénincích mimo domov. Buggy se strašně líbí auta, takže když nějaké vidí, nespustí ho z očí. :) Ale pamlsek je lepší, a vlastní auto taky není špatné. :)
V důsledku výměny zubů Buggy už méně kouše do bot a prstů. Ovšem když se třeba při zákusu na hadr trefí do ruku, tak to stojí za to.
Neustále nás všechny kontroluje, co dělám, proč to děláme a kam jdeme. :) Je to prostě zlatíčko.
Arna hárá, takže Buggy je trochu zmatená, co se to děje, neustále za Arnou běhá a očichává ji. :)
Buggy je stále vášnivou čtenářkou, její chvilky s časopisem nebo novinami ale končí roztrháním periodika.
Naposledy si program zpestřila krabicí od pizzy. Je jedno, co to je, hlavně, že se to dá rozškubat. :)
Buggy doděláváme druhou část kotce, místo garsonky bude mít 1+1. :) A Buggy se zapojila do práce. Záhadně se mi vytratil šroubovák, poté se odporoučely i kombinačky. Buggy dělá, že ona přece pomáhá a přemisťuje to nářadí na potřebnější místo. :)