23.2. - 1.3.
S Buggy pokračujeme ve výcviku, naši sestavu na poslušnosti už zvládá s přehledem odložení za pochodu se zrychlilo, aporty se také zlepšují.
Chůzi u nohy střídavě trénujeme na balónek a na pamlsek, podle toho, jak má Buggy náladu.
V sobotu jsme vyrazily na dlouhou procházku, aby se pořádně provětrala. Našla jsem si čas na nácvik předvádění v pohybu. Musíme trénovat, na pohybu je co zlepšovat, chce to, aby byl pohyb prostornější, méně svázaný. Buggy se chovala vzorně, byla pěkně ovladatelná.
V neděli jsme s dědou a holkama vyrazili na cvičák. Byla jsem maximálně spokojená, Buggy předvedla, co jsme se naučily doma, vzorně mě sledovala, nenechala se ničím rozptýlit. Zlehka jsme si procvičily překážku, kde Buggy překonává tři prkna. :) Jen aby se naučila povel.
Poprvé nás čekala kladina. Měla jsem strach, že kdyby Buggy zazmatkovala, tak bych asi měla co dělat, ji udržet. Nicméně Buggy je rozvážný přemýšlivý kliďas, který by se pro pamlsek rozkrájel, takže jsme to zvládly bez větších potíží. Pěkně jsem ji lákala pamlskem a jistila rukou pod břichem. Při prvním výstupu se Buggy nahoře rozhodla, že seskočí a rozjely se jí nohy, takže jsem měla co dělat, udržet třicetikilovou masu, ale nakonec si packy srovnala a elegantně přistála v trávě, aniž by se něco stalo. Uff. :)
Neopomněla jsem ani plazení, Buggy se ten cvik zatím moc nezamlouvá. Proč by měla vytírat zem, když může jít, že? :)
Při obraně jsem byla na Buggy opravdu pyšná. Domácí trénink se vyplácí. Ve společnosti ostatních psů se Buggy nenechala zahanbit, nechala se vydráždit, na kůži kousala opravdu pevně a nekompromisně. Má trochu respekt z našeho figuranta, který je opravdu chlap jako hora, ale nakonec se Buggy nechala hladit a drbat a ne a ne odejít. :) Prostě je třeba, aby k němu získala důvěru a bude to dobré. :)