12.1. - 18.1.
Tento týden jsme s Buggy upevňovaly novou úroveň chůze u nohy. Je třeba Buggy dobře namotivovat, aby se vydržela tak vysoko koukat, aniž by měla pamlsek těsně před čumáčkem. Používám také co nejoblíbenější pamlsky, aby Buggy měla z výcviku radost a neřešila, jak vysoko nebo nízko se dívá. :)
Stále trénujeme povely bez posunků, je třeba je dopilovat, aby si byla Buggy stoprocentně jistá a já věděla, že to zvládne. :) Buggy se snaží, děláme pokroky. Jen si zkrátka občas postaví hlavu, začne předstírat, že neví, co ten povel znamená a snaží se ze mě vymámit pamlsek i bez splnění povelu. No jo, psí puberta. :) Já se ale nedám, jsem trpělivá, ale důsledná, takže Buggy svůj trik sice vyzkouší, ale pak zase cvičí tak, jak má.
Aport jsem protentokrát nechala být, nechci to Buggy zhnusit. Ať si to pěkně utřepe v hlavě a na cvik se zase těší. :)
Zintenzivnila jsem práci na odložení za pochodu. Buggy prostě pomaleji lehá a na tom je třeba pracovat.
V sobotu jsme vyrazily na výlet, rodiče i Moonem jeli s námi. Buggy byla úplné zlatíčko, pěkně ťapkala, všechno nadšeně očichávala, psi ani lidé jí nevadili. Poprvé viděla hole na nordic walking za provozu, což jí přišlo velice zajímavé, nedůvěřivě na ty věci vrčela, ale jakmile jsme potkali další lidi, kteří je také měli, přešla to už s naprostým klidem. Je zvědavá a chce se na všechno podívat. Raději jsem ji odlákala pamlskem. Nakonec se s jedním štěnětem očichali. :) Potkali jsme taky skupinku zuřivých ratlíků na volno, ti ale naštěstí měli z rotvajlera respekt a zůstalo jen u štěkání. Buggy výhružně vrčela a bylo jasné, že by si žádný atak nenechala líbit. Volně pobíhající psi, které nemají jejich bezohlední a hloupí majitelé absolutně pod kontrolou, jsou kapitolou sama pro sebe…
Buggy už má hárání za sebou, takže jsme vyrazily na cvičák. Začali se jí líbit psí samci, takže zpočátku okukovala osazenstvo, ale pak se plně ponořila do výcviku. Byla jsem spokojená, předvedla i novou chůzi u nohy, zařadila jsem nakonec i aport. Je rychlá, při přetahování ho nepouští, držení je lepší. Vyzkoušely jsme i plazení, ale Buggy nebyla právě nadšená z mokré trávy. Nakonec jsem Buggy seznámila s překážkou. Nechala jsem dvě poslední laťky a učila Buggy přeskakovat. Zatím to vypadá trochu komicky, ale o Buggy vím, že je to skokan a že to nakonec zvládne. :)
Nezapomnělo se ani na obranu, leč ostatním se příliš pracovat nechtělo, kruhovka tedy neproběhla, Buggy tedy byla sama a šlo to poznat, nemělo to ten drive, Buggy spíš číhala. Což pro nás znamená nový úkol – pustit se do obran i doma. A hlavně dráždit. Třeba na mě bude Buggy na konec i kousat. :)
Věnovaly jsme se i obíhání maket – Buggy to rozjela (sice se mně snažila jednou přesvědčit, že to obíhat nebude), je mnohem rychlejší i když běží k zástěně, nejenom když vybíhá. Také jsme trénovaly vyštěkávání – s tím nemá Buggy nejmenší problém. :)