Noc třicátá osmá, den třicátý devátý
Ráno mě čekala mega vítačka. :D Pořádně jsem Buggy pomazlila a pak jí dala hadr na hraní. Ten nadšeně kousala, trhala a válela u toho sudy. :)
Občas zazlobí – asi jako každé štěně – zkouší, co jí dovolím. Já ti dám mě hryzat!
Daly jsme si lehký trénink a pak vyrazily na procházku. Ta byla tentokrát obzvláště přínosná. Kromě psů, lidí a aut Buggy viděla husy a kozy, potkaly jsme maminku s malým dítětem – s Buggy na sebe nadšeně koukali :). Potom jsme potkali partu lidí všech věkových kategorií se psem. Buggy více lidí nevadí, pes agresivní nebyl a paní a její dva synové si Buggy pohladili. Mají prý doma pitbula, takže nepadlo ani slovo o zabijáckém rotvajlerovi.:) Jsem ráda, že měla tolik nových pozitivních vjemů a že nebyla nijak útočná. Taky jsme potkaly cyklistu. Super! :)
Při procházce si Buggy nosí kusy dřeva, kameny, pohozené pytlíky a tak podobně. :)
Doma si pěkně zahlídala, protože k vratům přiletěl kus igelitu – jaká drzost! Takže štěkala a vrčela. Pak jsme se šly na toho vetřelce podívat. :D
Lehla jsem si na lavičku, polštář pod hlavou ...nesnaží se mi ho Buggy sebrat? :D
Převlékla jsem se z tepláků a ty jsem nechala na opěradle židle – za tři vteřiny už na nich Buggy ležela v trávě. :)
Dala jsem Buggy na hraní balónek na šňůrce. Nejdřív žužlala provázek, pak ale přišla jak na to a vrhla se na balónek. Hrála si jako kotě, packami a čumákem do míčku šťouchala, ležela u toho na zádech. :)
Večer jsem ještě Buggy zušlechtila. Pěkně jsem ji vyčesala a promasírovala. :)