Noc sedmá, den osmý
Buggy i další noc strávila v dílně. Po zavření dveří se sice hlasitě dožadovala okamžitého vypuštění ven, ale relativně brzy ji to zase přešlo - po dni plném zážitků byla už opravdu unavená, takže brzy usnula. Buggy je velmi čistotná - loužičku v dílně udělá vždy na stejné místo, nikde ne v blízkosti pelíšku. A nesnaží se zlikvidovat vybavení.
Sobota pro Buggy znamenala den objevů, zkoumání a radosti. Na víkend přijeli moji rodiče, které Buggy viděla naposledy před týdnem, takže pro ni byli zajímavou atrakcí. Zkrátka neokoukaná a neokousaná krev. Buggy lítala od jednoho k druhému a nevěděla, co dřív. Rodiče tvrdí, že vyrostla, zesílila a srst už nemá tak štěněcí. Nevím, asi jo. Každopádně už mnohem lépe ovládá zadní nožky, se kterými měla po příjezdu velké problémy, protože ji zkrátka vůbec neposlouchaly. Teď už je bezváhání zapojuje do akce, plazí se, proplíží se všude možně, běhá jako ďáblík a bezproblémů se zvládne podrbat. Rychle se jí osvalily. Taky jsem se dozvěděla, že už začíná vypadat jako opravdový rotvajler. Pravda, už má ten typický "vysmátý" rotvajleří ksichtík. :D
Buggy si velmi rychle osvojila pravidla výměnného obchodu. Přišla na to, že když někomu z nás ukradne botu, tak pak za ni výměnou dostane pamlsek. A to se vyplatí, že? :D
Buggy kouše víc a víc. Zjevně ji svědí rostoucí zoubky a čelisti. Taky už začala hrabat. Dostala totiž kost a rozhodla se, že si ji prozatím uschová. Takže si našla pěkné místečko v hlíně a dala se do díla. Po chvilce vždycky svůj výtvor obešla, kriticky ho zhodnotila a začala hrabat zase z jiné strany. Ale stále to nebylo ono. Takže se na celé zahrabávání nakonec vykašlala, vzala kost a odnesla si za kolo traktoru. A byla tam s ní schovaná. :D
Byť byla Buggy po obědě unavená, hlasitě vyjadřovala nespokojenost, že musí být v kotci. Zlobila víc a víc. Musela jsem jí vyhubovat. Takhle by to přece nešlo. Usíná i ve stoje, ale v kotci brblá v jednom kuse. Buggy je rozumná, chytrá a učenlivá, takže nemá problém pochopit princip fungování domácnosti. Dala si říct. Teď už si jen chvilinečku pobrblá a je tichunko.
Je moc šikovná. Fakt sluníčko. Už slyší na jméno. Při vyslovení "Buggy" okamžitě zareaguje a rozhlíží se po zdroji.
Okolo půl desáté večer jsem Buggy uložila k spánku. Byla unavená, ale chtěla být s námi - slyšela nás venku. Když se utišila, pustila jsem ji ven. Lehla si pod stůl a usnula. Pak jsem jenom spící štěňátko přenesla do pelíšku.