Den osmdesátý sedmý až den devadesátý devátý
Buggy i já si zvykáme na nový režim, kdy už spolu nejsme tak často – ráno odjedu a vrátím se odpoledne, ale panička zkrátka musí chodit do školy. :) Buggy s tím nemá problém, je v dobrých rukou – babička se o ni vzorně stará. :)
Jak jen je to možné, beru Buggy na procházky, ať už do lesa nebo vyrazíme na hřbitov. Taky pěkně pokračujeme v tréninzích, upevňujeme již naučené a cviky zpřesňujeme.
Nebojím se na procházce Buggy pustit na volno, (pokud tedy nehrozí potenciální nebezpečí) – hlídá si mě, a když náhodou odběhne, tak ji zase přivolám – pamlsek, hračka a odbíhající panička jsou silná motivace.
V neděli jsme stihly s Buggy vyrazit na stopu. Lehce jsme si i zatrénovaly poslušnost. Buggy se musela vypořádat s terénem i větrem. Musím říct, že budeme chodit jinam, protože jde vidět, že něco Buggy rozptyluje, odvádí pozornost. Nevím, jestli je tam stopa zvěře, nebo tam něco zemědělci vyvezli, ale na nácvik stop se štěnětem to není ideální.
Potom jsem začala u Buggy pozorovat únavu. Buggy se mění zuby. Ale šikulka se s tím pere statečně. Jde vidět, že ji bolí celá tlamička, pije jako divá, aby se trochu zchladila, já jí dávám jogurt nebo tvaroh, abych jí pomohla. Občas má zvýšenou teplotu, rychle jí dochází energie, více odpočívá. A je hodně mazlivá, nekouše. Nemůže se dobře soustředit. Vyhlásila jsem strategickou výcvikovou pauzu. Cvičíme jen tak mimochodem. Když Buggy přivolám, dám jí povel k noze, atp. Snažím se vystihnout, kdy má náladu, pak jí dám dva tři povely, aby na trable se zoubky zapomněla, a nechám ji být. A pořád se mazlíme. :)
Oslava pětiměsíců věku nebyla úplně ideální - unavená Buggy, zima a déšť. Nicméně Buggy měla dortík a se zpožděním dostala i dáreček. Buggy se na jogurtovo keksíkový dort vrhla, takže soudím, že jí chutnal. :)
Nedovedu si představit, že bych Buggy nechala kousat. To už nám někteří také nabízeli.
Buggy neví, co by. Chvíli hryže hadr, potom polínko,… Ale kvůli úlevě. Myslím, že na obrany máme čas.
Aktuálně už má Buggy vyměněné všechy řezáky, některé stoličky, část zubů třenových a ven se derou špičáky.
Buggy dostala pískacího ježka, jako náhradu za krocana, kterého si vzal do parády Mooney a krocan to nepřežil. Buggy je spokojená. Sice ježka nevezme do tlamy celého, ale aspoň pěkně píská a bodliny ji masírují.
Byli jsme dát do pořádku hrob. První fáze: vytrhat voskovky. Buggy nadšeně pomáhala, hrozně se jí líbily i gumové rukavice, igelitka s vytrhanými voskovkami ji také nebyla lhostejná. :)
A cestou jsme ještě viděly ovečky. Jakmile Buggy uviděly, začaly v houfu ustupovat. Zkrátka poznají psa, který v minulosti naháněl stáda. :D Buggy se to moc líbilo, pak na sebe s jednou odvážnější ovečkou koukaly. :)