8.6. - 14.6.

Buggy do nového týdne vstoupila se zraněnou packou, ale díky bohu se to díky masážím, obkladům a zvýšené dávce vitamínů zlepšuje.

Naše roztržka ze cvičáku je, zdá se, zapomenuta, ale vzhledem ke stavu packy teď moc necvičíme. Jen tak zlehka, protože Buggy práci vyžaduje. Ráda lenoší, ale potřebuje to něčím vykompenzovat. :)

 

Udělaly jsme obrovský kus práce v chůzi u nohy. Buggy se krásně soustředí, perfektně udržuje oční kontakt, nikde se nezapomíná. :)

Sedni – lehni – vstaň je ve své konečné fázi, není už nic moc co zlepšovat.

Pracujeme na aportu, odložení a pilujeme k dokonalosti povel štěkej.

Víc a víc na Buggy pozoruji, jak dospívá, dozrává. Nejenže má vlastní hlavu a snaží se prosadit si svou, ale sama od sebe se v provedení povelů zlepšuje, dotahuje je. Postupně se vrátím ke cvikům, které jsem před časem odložila, protože Buggy na ně ještě nebyla připravená.

Taky vystrkuje růžky, co se týče chování k ostatním psům a i po fyzické stránce se změnila. Vyrostla, zesílila, srst se změnila, zuby povyrostly.

 

V neděli jsme vyrazily cvičit. Já si z minula vzala ponaučení a přestala to tak řešit. Prostě je to jenom zábava. Buggy byla uvolněná, cvičila jako bůh, krásně se soustředila. Kvůli vedru jsme vynechaly stopu a vrhly se rovnou na poslušnost, abychom toho co nejvíce stihly, dokud není příliš horko. Buggy s jistotou obíhala tři zástěny, už se nenechala překvapit. :)